Stáž ve Švédské školce probíhala v rámci programu OP PPR Inkluze a multikulturní vzdělávání 6.-10.5.2019.

Úvodem bych chtěla říct, že školka byla jiná nejen zemí, v které se nachází. Montessoriförskolan Beata je, jak se dá poznat z názvu, Montessori. V Čechách je několik Montessori školek a celkový koncept je jiný než v klasické státní či soukromé školce.

Ve školce jsme společně s výkonnou manažerkou společnosti Firemní školky s.r.o. (Ing. Jolana Jakoubková) strávily 4 dny, kdy jsme měly možnost pozorovat chod školky, denní zvyky, a hlavně přístup k dětem s odlišným mateřským jazykem.

Zaujalo nás rozložení tříd a systém, jakým v něm děti fungují. Skupiny dětí mají sice svou domovskou třídu, ale mohou se pohybovat i po dalších místnostech, které jsou poblíž, což jsou dohromady 4.  Třídy jsou malé a oproti školce u nás se neřeší, zda je dostatek prostoru na dítě nebo dostatek vhodných židlí, což není úplně šťastné. Hračky jsou z velké většiny dřevěné a podporují rozvoj všech smyslů. Podporují kreativitu a samostatnost. Děti mají k dispozici velké množství materiálů, které podporují povědomí o světě a různých národnostech.

Děti jsou ve všech ohledech vedeny k samostatnosti. Hodně se učí metodou „pokus x omyl“ a jsou zvyklé se po prvním špatném pokusu nevzdat. Zkoumají a jsou v tom podporovány. Mají pravidla, bez těch dítě nedokáže fungovat, ale na vše, co se potřebují naučit mají dost času. Tomu nahrává i větší počet učitelek a fungování po menších skupinách při vycházkách ven, a hlavně nás zaujalo stolování. Starší děti se podílí na přípravě jídelního stolu, a i malé děti si pak samy nandají jen tolik jídla kolik snědí a nandají si prostě jen to co chtějí. Pokud si dají jeden brambor, učitelka jim vysvětlí, že budou mít hlad, ale je to prostě tak, že je na dítěti, jestli za čas pochopí, že bude mít hlad když se nenaobědvá.

K dětem s odlišným mateřským jazykem se na první pohled nepřistupuje nijak zvláštně. Při ranním kruhu se vše co jde ukázat názorně ukáže názorně a řekne i v řeči dítěte i ve Švédštině. Jednou do týdne pak mají děti s odlišným mateřským jazykem „chvilku pro švédský jazyk“, kde se sednou všechny děti s omj a učitelka se jim věnuje více. Hrají hry, prohlíží obrázky denních činností, přírody, atd. a pomalu se učí Švédsky.

Na závěr. …

V Čechách i ve Švédsku jsou věcí, které jsou dlouhodobě zvykem. To, jak se přistupuje k dětem u nás by nemuseli v mnoha případech chápat ve Švédsku. To, co je běžné ve Švédsku zase nemusí všichni pochopit u nás. My máme pro děti mnoho pravidel. Některá jsou dobrá, o některých se dá dlouho přemýšlet. Hodně z toho, co se po dětech vyžaduje ve školce v Čechách je podle mě pozůstatek z doby minulé a je čas na pomalou změnu.

Všeobecně to, co funguje jinde nemůže hned teď fungovat i u nás. Můžeme se inspirovat a začít dělat věci trochu jinak. Stejně tak si ve švédské školce vzali z několika věcí inspiraci od nás (např. denní a roční plány činností pro děti – sledování postupného vývoje dítěte v různých oblastech).

Děti s odlišným mateřským jazykem potřebují ze začátku více péče a více názorných ukázek a opakování všeho co se kolem děje. Pro děti je důležitá pohoda toho, kdo s nimi tráví čas, vzájemná důvěra a nastavené hranice. Které ale mohou být pro každého jinde. Pokud je dítě nemá vůbec, je nešťastné a zkouší co dospělý vydrží.

Anna Chudobová, učitelka Mateřská škola Atomík